• Registrace
    *
    *
    *
    *
    *
    *
    Fields marked with an asterisk (*) are required.

Studijní cesta do Polska a Lotyšska – část první

16V sobotu 8. listopadu ráno se z Borů vydala 15členná skupina účastníků na studijní cestu do Polska a Lotyšska. Její program připravili partneři Národní sítě venkovských komunitních škol – Kujawsko-pomořské zemědělské poradenské centrum a Lotyšské venkovské fórum. Během devíti dní jsme měli možnost seznámit se s řadou příkladů komunitního vzdělávání, budování kapacit venkova, místního podnikání a využívání místních zdrojů; setkali jsme se s aktivními zástupci místních komunit a navázali cenné kontakty. V pořadí třetí studijní cesta uzavřela jednu z klíčových aktivit projektu „Evropská venkovská síť pro komunitní vzdělávání na podporu místní ekonomiky“, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.00044.

logo oplzz

Na místo určení – do polského města Bydhoště v Kujawsko-pomořském vojvodství – jsme dorazili v sobotu večer. Od neděle do úterý jsme v tomto polském kraji navštívili mnoho zajímavých míst.

V neděli jsme program zahájili ve městě Toruň, kde jsme se seznámili s místním krajem a jeho bohatým kulturním dědictvím. Poté jsme se přesunuli na farmu Gzinianka v malé obci Gzin, která představuje dobrý příklad místního podnikání v oblasti agroturistiky, oceněný v letech 2011 a 2013 jako nejlepší zařízení tohoto typu v kraji. Jedná se o rodinný podnik manželů Tomkiewiczových, kteří zde nabízejí ubytování s pohostinstvím turistům přijíždějícím např. za rybařením, zimními sporty nebo i jenom tak odpočívat a dostat se do kontaktu s přírodou (na farmě chovají např. drůbež a ovce a pěstují řadu plodin). Odehrávají se zde i různá školení a firemní setkání; k dispozici je řada vnitřních i venkovních prostor vhodných pro různé účely. Jídlo majitelé připravují výhradně z místních a sezónních surovin – buď si je vypěstují/vyrobí sami, nebo je odebírají od blízkých dodavatelů. Vyrábějí vlastní sýr a pořádají workshopy pro ty, kteří mají zájem se postup naučit. Zajímavý je fakt, že pozemek manželů Tomkiewiczových má pouze 3,2 ha (farmy v Polsku jsou ve srovnání s poměry v Česku výrazně menší) a daří se jim udržitelně podnikat i bez zemědělských dotací. Úspěchu dosáhli velkým odhodláním, pracovitostí a důsledným využíváním místních zdrojů.

Navštívili jsme také další agroturistický podnik – Zacisze. Součástí pozemku je ubytovací zařízení a také vlastní rybník, který k pobytům přitahuje zejména rekreační rybáře. Tato skupina přináší do místa největší příjmy.

Krátkou zastávku jsme udělali také v komunitní dílně, kde lidé vytvářejí keramické a další výtvarné výrobky; nabízejí zde i povidla z místních surovin. Dílna slouží jako prostor pro setkávání komunity, napomáhá tak k upevňování mezilidských vztahů a zároveň lidem umožňuje zažít pocit z dobře vykonané práce (jedná se o základní rysy sociálního podnikání). Vedle dílny je i společenský sál, který je aktuálně rekonstruován.

Program prvního dne jsme zakončili prezentací o stavu a rozvoji agroturistiky v Polsku, kterou přednesl Dawid Skotnicki z partnerské organizace KPODR. Agroturistika představuje v Polsku významné a rychle se rozvíjející odvětví, které umožňuje efektivně využívat místní zdroje, přináší příjem a příležitosti zaměstnání pro tradiční rodinné farmy a podporují tak místní ekonomiku. Organizace KPODR díky podpoře z ESF sleduje kvalitu těchto podniků, shromažďuje o nich informace a prezentuje je potenciálním zákazníkům na speciálním webu www.agroturystyka.kpodr.pl.

Druhý den jsme zahájili návštěvou a prohlídkou další agroturistické farmy v Kozielci. Tato farma se specializuje na vzdělávací aktivity nejenom pro děti. Majitelé chovají několik hospodářských zvířat a provozují malé muzeum historie života na venkově (kde si příchozí mohou vyzkoušet řadu činností). Součástí zařízení je také „bylinková chata“, v níž si návštěvníci mohou vybrané rostliny prohlédnout a dozvědět se o nich řadu informací. Prezentace v chatce je obměňována v závislosti na ročním období a významných svátcích, jako jsou Velikonoce nebo Vánoce. Na farmě je k dispozici také společenská místnost, v níž se konají různé přednášky a kreativní workshopy. Příjem majitelům vedle zmíněných vzdělávacích programů přináší také prodej gastronomických produktů z místních surovin, např. povidel nebo sádla, a dále ještě možnost ubytování, kterou nabízejí v nedaleké budově bývalé mléčnice. Velmi zajímavé je zapojení farmy do „hry“ geocaching, kdy na základě souřadnic účastníci této aktivity hledají „poklad“ na pozemku farmy. Tak se na farmu dostanou noví potenciální zákazníci.

Odpolední program se odehrál v sídle partnerské organizace Kujawsko-pomořské zemědělské poradenské centrum v Minikowě. Zde jsme se dozvěděli informace o několika aktuálních tématech, která polský venkov v současnosti řeší: prodej ze dvora a podpora místní produkce, profesní přeorientace farmářů a tzv. sociální farmy.

Organizace KPODR podporuje farmáře v prodeji zemědělských produktů. Polská legislativa umožňuje tzv. „prodej ze dvora“, kdy při splnění určitých základních podmínek mohou farmáři prodávat své výrobky přímo konzumentům. KPODR nabízí kurzy, které farmáře naučí balit a prodávat své výrobky; nabízí jim i místo pro zpracování potravin, pokud farmáři nejsou schopni v domácím prostředí zajistit potřebné hygienické podmínky. Organizace také realizuje projekt kulinářského dědictví, který má za cíl připomenout tradiční postupy a recepty mladším generacím.

Program profesní přeorientace farmářů řeší problém s nedostatečnou ekonomickou soběstačností mnohých malých farem, kdy bývá sice často do práce zapojena celá rodina, ale příjmy z produkce nepokrývají potřeby všech jejích členů. Aktivita zároveň využívá toho, že farmáři jsou (resp. musí být) schopní ve svém hospodářství zastat řadu činností z různých profesí (instalatér, elektrikář, zedník...), přestože pro ně nemají kvalifikaci. KPODR organizuje poradenský a vzdělávací program, v němž pomáhá identifikovat tyto dovednosti farmářů a vyhledává jim vhodné rekvalifikační programy. Ty mají zkrácenou časovou dotaci a farmáři tak relativně rychle získají potřebnou kvalifikaci pro vykonávání nového povolání.

Ryszard Kaminski, významná osobnost venkovského rozvoje Polska i celé Evropy, představil myšlenku sociálních farem, která má kořeny v Holandsku a v Polsku se pomalu rozvíjí. Jedná se o koncept jakéhosi denního stacionáře pro seniory a další skupiny znevýhodněných osob (hendikepovaní fyzicky i psychicky, dlouhodobě nezaměstnaní apod.), kteří se na farmě setkávají s dalšími lidmi, a pokud chtějí, zapojují se do pracovních činností. Přináší jim to důležitý pocit užitečnosti a také potřebný společenský kontakt a péči.

Tento typ péče o seniory je reakcí na stárnutí evropské populace a rostoucí počet starších osob v rodinách, které mají často omezené možnosti, jak se o své blízké postarat. Program zároveň představuje dobrou příležitosti pro profesní přeorientaci farmářů na poskytování tohoto typu služeb.

Poslední den programu se nesl ve znamení státního svátku sv. Martina. Měli jsme příležitost prohlédnout si „husí festivaly“ v Przysieku a Minikowu – druhý zmíněný uspořádala místní akční skupina Krajna i Paluki. Hlavním cílem festivalů je podpořit místní farmáře a řemeslníky; součástí jsou proto trhy místních produktů, které v praxi ukazují „přímý prodej“ nebo „prodej ze dvora“, o němž jsme se dozvěděli předchozí den v jedné z prezentací. Po prohlídce festivalu jsme se setkali s ředitelem KPODR, panem Romanem Sassem, a dozvěděli se něco více o aktivitách naší partnerské organizace.

Naší poslední zastávkou byla Olszewka, kde jsme navštívili místního podnikatele T. Horodeckého, který v této malé obci vybudoval devítijamkové golfové hřiště a daří se mu přivádět mnoho návštěvníků. S rodinou, která je do aktivit intenzivně zapojená, přestavěli starou stodolu na společenský sál s přilehlou kuchyní; konají se zde svatby, oslavy i školení. V kuchyni využívají lokální produkty; podnikání zamýšlejí obohatit o nabídku ubytování. Inspirativní bylo zejména nadšení a tvrdá práce majitelů, kteří dokázali využít potenciál místa a hlavně přišli s výborným nápadem. Návštěvníkům poskytují příjemné zázemí, díky němuž se k nim lidé rádi vracejí. V Olszewce jsme měli možnost vidět opravdu dobře fungující venkovský rodinný podnik.

Touto návštěvou se zakončil náš studijně-pracovní program v Polsku, za jehož přípravu děkujeme zejména Dawidu Skotnickému a jeho kolegům. Poděkování patří také všem, kteří nás během naší návštěvy přijali a podělili se o své nápady a nadšení.

Ve středu 12. listopadu nás čekal zhruba 12hodinový přesun na jih Lotyšska. Během cesty jsme mimo jiné rekapitulovali poznatky získané v Polsku a věnovali se pracovním diskusím o historii venkovského rozvoje v ČR. Druhou, lotyšskou část studijní cesty vám přiblížíme v dalším článku. 

logo oplzz
Projekt s reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.00044 je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu České republiky.